S nadhledem jde všechno líp

Za minulé léto jsi měla nejvíce vyškolených a vyhrála jsi let balonem. Jak sis tento zážitek užila a co se ti nejvíce líbilo? 

Let balonem byl opravdu zážitek, i když se musím přiznat, že jsem musela den před letem trochu zhluboka dýchat, abych jednu informaci vstřebala. Bylo mi totiž doporučeno, abychom letěli ráno, protože je to prostě nejlepší! A ke všemu jsme měli vyrazit do Českého ráje a jak jsem se dočetla, je to území ve středním Pojizeří, které vyniká vysokou koncentrací přírodních a historických památek, hurá, bude romantika! A vyráží se v šest, bezva, to zvládnu, i s mým odporem k brzkému vstávání. 
Tak abych už se konečně vymáčkla, proč jsem musela zhluboka dýchat. Ano, vyráželo se v šest, ale do vzduchu a z Českého ráje, no a my byli v Praze, že! Takže se vyráželo ve čtyři ráno a já musela vstávat ve tři, pro mě za hluboké noci! Asi hodinu mi trvalo, než jsem to rozdýchala, prostě jsem tomu odmítala uvěřit.
Ale to ráno opravdu stálo za to. Stojíte na nekonečně rozlehlé louce, která je mokrá od ranní rosy a třpytí se od slunce, které je ještě nízko a pomalu vás ohřívá. Skoro ze všech stran vás obklopuje les, který je místy zahalený mlhou, která se pomalu zvedá a rozpouští, všude je úžasné ticho a máte pocit, že jste byl stvořen jen pro tuto chvíli…no vždyť jsem vám slíbila romantiku :). Ale to je teprve začátek!
Držela jsem kelímek s kávou, kterou jsme rozlévali z termosky a pozorovala chlapy, kteří nafukovali balon, který se pomalu zvětšoval. No, zkrátím to, balon byl na světě, koš připevněn, my pochopitelně v něm a začali jsme pomalu stoupat…bylo to prostě nádherné, ticho a zase jen ticho a krajina pod námi se začala měnit v umělecké dílo, opravdu!  Jako by ji někdo namaloval na plátno, všechno bylo přesné a úhledné, spousta barev, nad některými místy se převalovala mlha a představte si, nikde nebyli lidi, asi všichni spali, jen domácí zvířata. Co bylo zajímavé, že i v té výšce 150 metrů jste ze země velmi dobře slyšeli zvuky, v jednu chvíli jsem pozorovala na zemi něco, co vypadalo jako housenky, do té doby než to zabučelo a pak ještě zaštěkal pes. 
Viděli jsme například zříceninu hradu Trosky, horu Kozákov, skály s názvem Hruboskalsko, přelétali jsme těsně nad stromy a skoro jsme si mohli utrhnout šišku. Bylo to tak romantické! A ke všemu jsem ještě stačila předčítat v balonu jednomu milému páru z knihy od Rasťa – Spoluprací k úspěchu, jak vidíte na fotce…to je pochopitelně vtip :).
Ještě by se toho o letu dalo napsat hodně a věřte, že bych psala! Přistání bylo tak hladké, jako byste si sedli do peřin, doslova, až jsme to museli stvrdit potleskem jako v turistické třídě v letadle, když jedete na dovolenou, pilot měl opravdu zkušenosti a byl velmi profesionální.
Na zemi proběhl křest každého vzduchoplavce a nejen to, byl povýšen do šlechtického stavu podle stále platného dekretu krále Ludvíka XVI., létání bylo totiž pouze výsadou šlechty. Ludvík XVI. se tak bál létání, že ho do koše nedostali ani párem volů, ale každého kdo se odvážil letět tak obdivoval, že ho povýšil do šlechtického stavu a k tomu dostali nějaký ten statek a polnosti….hm, když jsem to slyšela, říkala jsem si, paráda, nějaký ten statek by bodl…no dobře, mám aspoň šlechtický titul :). Hrdě hlásím, že jsem teď hraběnka Magdalena z Tatobit, ha ha. A proč z Tatobit, to by bylo další povídání, takže to někdy příště.

Tento rok máš zase parádně našlápnuto a patříš k nejlepším obchodníkům v BS. Jak se ti daří kombinovat pracovní a soukromý život? 

Skloubit můj pracovní život se soukromým není vždy jednoduché, známe to určitě všichni v BS, ale poznala jsem, že jen pracovat prostě nejde, a tak jsem cíleně začala plánovat a vyhrazovat si v kalendáři místo na soukromí. Pravdou je, že někdy je trochu hektičtější období v práci, a to některé soukromé aktivity jdou stranou, ale nikdy ne zcela, že bych se týdny věnovala jen práci. Mám své přátele, se kterými mě baví se setkávat, chodit na výstavy a na místa, kde je něco k vidění, třeba něco historického, nebo naopak na procházky někde v přírodě.  Chodím na tenis, který jsem si zamilovala, takové ranní kurty o víkendu jsou pro mě hodně nabíjející, ale taky knihy, hudba, které někdy věnuji až příliš času, protože se od ní nedokážu jen tak odtrhnout. Věnuji se angličtině, své nejbližší rodině, především své dceři, když je v Praze.
Ale jak jsem napsala, kdybych neplánovala, žádný soukromý život by nebyl. Práce je hodně a pokud ji chcete dělat pořádně, sebrala by nám veškerý čas.
 

Co považuješ za svůj největší úspěch v Business Success? Na co jsi nejvíce pyšná? 

Za svůj největší úspěch v BS považuji především to, že dělám práci, která mě ohromně baví, že jsem více prozřela ve svém soukromí, že vím, kdo jsem jako osobnost již naplno, i když to asi bude souviset i s věkem