Upravit stránku

Všichni, kdo tě jen trošku znají, vědí, že máš ráda cvičení a chodíš několikrát týdně do fitka. Jak tahle tvoje "posedlost" vlastně začala? 

Před třemi lety jsem měla takové období plné změn. V této době jsem zrovna nastupovala do Business Success a udělala jsem rozhodnutí, že chci i začít chodit někam pravidelně cvičit. Hledala jsem fitko, které bych měla blízko práce a našla jsem Olympii. Nejprve jsem trošku bojovala s tím, že tam přeci mezi ty namakané chlapy nemůžu chodit sama, ale rychle jsem si zvykla. Po chvíli jsem přišla na to, že to jsou vlastně príma lidi a mám to tam ráda. 

Máš ohledně cvičení nějaký konkrétní cíl?

Nejhlavnější cíl je mít zdravé a funkční tělo, ve kterém se cítím dobře. A odstranit si zdravotní problémy, které mám. Což se mi už vlastně skoro povedlo. Potom se mi ještě líbí takové to štíhlé bříško, na kterém jsou náznakem vidět břišní svaly. Tady ale vím, že to stojí z 80 % na zdravé stravě, kterou teda (ruku na srdce) stoprocentně nedodržuji :)

Co pro tebe cvičení znamená? Změnilo ti život? A jak?

Ano, změnilo, já tedy sportovala od malička, takže až takový skok to nebyl. Ale hrozně mě to naučilo mít disciplínu a naučit se mít své tělo ráda. Když si žena začne sama sebe vážit, je to hodně znát i na psychické pohodě a postava se tvaruje mnohem snáz. 

Jakou část těla cvičíš nejraději a kterou opravdu nenávidíš? :)

Jako téměř všechny holky jsem nejraději cvičila nohy a zadek, protože ten chceme mít všechny krásný a pevný :) Postupem času jsem se ale víc začala zaměřovat na své slabiny, což jsou záda. A ty teď cvičím opravdu ráda, protože vidím výsledky. U počítače nesedím zkroucená jak paragraf, nebolí mě za krkem. A to má pro mě velkou hodnotu. A co z duše nenávidím cvičit? Tak to je jasné, je to břicho :)

Už se ti někdy díky cvičení stal nějaký úraz? 

Když pominu, že na mě občas spadne nějaká činka, tak se mi nic závažnějšího nestalo. Nicméně na podzim jsem se krásně rozsekala na páse. Nevšimla jsem si, že slečna, která na něm šla přede mnou, ho nezastavila. A tak jsem šlápla na rozjetý pás, což samozřejmě způsobilo nádherný držkopád. Chvíli jsem nevěděla, čí jsem, ale obešlo se to bez vážnějšího úrazu. Akorát jsem pak měsíc chodila s monoklem a naraženou celou pravou polovinou těla :) 

Jak pracuješ s vlastní motivací? Jsou chvíle, kdy si říkáš, že na to kašleš a prostě cvičit nejdeš? Jak tyto okamžiky překonáváš?

Pro mě je důležité, mít opravdu ten správný účel, proč to člověk dělá. Samozřejmě jsem měla i období, kdy jsem necvičila "pro sebe", ale pro uznání okolí, pro to, abych vypadala v létě dobře v plavkách. Ale pak mi poměrně rychle došlo, že to není úplně můj vlastní cíl a že mě to dlouhodobě rozhodně motivovat nebude. Utřídila jsem si myšlenky, pro to dělám. Že chci mít zdravé, funkční a zpevněné tělo, a ne splnit určité číslo na váze. A od té doby už chvíle, kdy se mi nechce, v podstatě nemám. Protože když něco děláte skutečně rádi a baví vás to, tak se vám vždycky chce :) 

Můžeš nějak zhodnotit, co všechno ti cvičení a vše kolem něj dává?

Na první pohled to může vypadat, že mi cvičení dává to pěkné tělo. To ano, dává. Ale posouvá mě to hlavně psychicky. Díky cvičení jsem si uvědomila, že není nereálné plnit si velké cíle. Když jdete krůček po krůčku, tak toho dosáhnete. Člověk by chtěl všechno hned, ale to nejde. Naučila jsem se být trpělivá, mít disciplínu, nevzdávat se při prvním nezdaru. Taky jsem se naučila věřit sama v sebe, když mě od toho ostatní odrazovali. A tohle všechno zúročuji v každé oblasti svého života, nejen u cvičení. A samozřejmě jsem díky cvičení poznala plno skvělých lidí. 

Máš nějaké další koníčky? Co ráda děláš?

Jelikož nejsem úplně lyžovací typ, tak jsem přes zimu hledala nějaký jiný pohyb, který by mě nadchl. Takže teď mě hodně baví chodit na lezeckou stěnu. Občas zajdu s mamkou na hodinu jógy (nezdá se to, ale je to makačka). A taky se snažím nezanedbávat relax, takže s chutí navštívím i saunu. A ráda čtu. V létě mě baví kolečkové brusle (na kterých se stále učím) a taky ráda chodím do přírody. Na túry do hor. 

 

Nahoru