S batohem na zádech po Madeiře

1. Sabi, jak se stane, že se šest holek rozhodne jet na Madeiru jen s batohama na zádech? Koho to bylo nápad? Jak to vzniklo?

Celkem nás bylo sedm a před touto cestou jsme se vzájemně neznaly - každá z nás znala jednu z našich "průvodkyň" - buď Marťu (z Liberce) nebo Álu (od Chomutova). Ony chodí treky po Madeiře opakovaně, takže to tam dobře znají. Ví, kde se dá kempovat, mají kontakty na taxikáře, v případě nouze na ubytování, apod. 

Já se seznámila tento rok právě s Marťou přes svého klienta, se kterým jsem byla na komunikáči v červnu a on mi řekl, že holky tyto přechody dělají a že jsou fajn. Není to žádná formální akce, ale vždy se sejde banda ženských, které prostě potřebuji chvíli vypadnou někam ven a pročistit si hlavu a tak jsem prostě jela. Představa dovolené jen s batohem na zádech a všude po svých mě už dlouho lákala, ale nějak jsem si to neuměla představit, až letos to konečně klaplo, ani jsem nevěděla jak  :-).

2. Jak dlouho jste se zdržely? Spaly jste každou noc ve stanu v divoké přírodě? Jaké to bylo a kolik stupňů bylo v noci? Jsou tam komáři?

Byly jsme tam celkově 8 dní, do kterých jsme rozložily dny odpočinku i kilometry, které jsme chtěly zvládnout ujít. Většinu nocí jsme strávily ve stanu, někdy v tábořišti, někdy prostě jen mezi keříky, ale měly jsme tam i rezervované ubytování první a poslední noc. Přece jen bylo potřeba se vrátit v nějakém lidském stavu :-D. 

Madeira je ostrov věčného jara, takže jsou tam příjemné teploty po celý rok a i v noci. Myslím, že pod 12°C to nešlo. Občas nás trochu trápil silný vítr, hlavně když jsme se pohybovaly ve vyšší n.m.výšce. Komáři tam vůbec nejsou - to byla za mě úplná pecka!

3. Jaký jste měli plán cesty? Podařilo se ho splnit?

V plánu bylo přejít Madeiru z východu na západ - z městečka Machico do Porto Moniz. Bohužel se nám tento cíl splnit nepodařilo. V době, kdy jsme byly na Madeiře propukl na západě ostrova požár, který se nedařil hasičům zvládat a dým se i vlivem silného větru šířil hodně daleko. Do poslední chvíle jsme doufaly, že to projdeme, ale v určité chvíli to bohužel nešlo dál. Cesty byly uzavřené, dým už byl dost cítit ve vzduchu, a tak jsme to v rámci bezpečnosti nás všech vzdaly a našly alternativní cestu, kterou jsme se vrátily ze středu ostrova zpět na východ.

4.Jaká je Madeira? Pro koho je vhodná? Co se ti tam nejvíc líbilo?

Madeira je naprosto nádherný zelený ostrov plný květin a jiných rostlin. Tím, že je tam celý rok klima kolem 20°C, tak některé rostliny a plodiny kvetou a rodí i 3x za rok. Je hodně hornatá, ale není to až takový extrém. Nejvyšší bod Madeiry - Pico Ruivo má jen cca 1 860 m n.m. Cesty jsou tam bezpečné a dobře značené. Obyvatelé ostrova se o Madeiru hezky starají a pravidelně pečují o tom, aby všechny cesty byly průchozí. Jde vidět, že pěší turismus je tam číslo jedna - v restauracích a kioskách jsou připraveni pomoci s čímkoliv je potřeba - udělat balíčky na jídlo, půjčit nabíječky, poradit s cestou, apod. Na trek pro začátečníky si myslím, že je to fakt ideální.

5. Co ti ta cesta dala? Měla jsi nějaké očekávání? Zjistila nebo získala jsi něco? Kolik jste ušly kilometrů?

Očekávání jsem raději neměla - i když, když jsem odjížděla z domu, tak mi bleskla hlavou myšlenka, jestli jsem se nezbláznila, že jedu na týden na dovolenou s úplně cizími lidmi a nemám tam zajištěnou střechu nad hlavou, ale zároveň - právě na toto jsem se moc těšila. 

Cesta byla náročná ne na počet kilometrů, ale převýšení - myslím, že jsme prakticky nikdy nešly normálně rovně déle než 500 m, ale pořád nahoru a dolů a první dny se některým z nás včetně mě pěkně rozklepaly nohy. Přeci jen člověk normálně nechodí s 10 kg batohem na zádech tisíce schodů denně. Zjistila jsem však, jak perfektní funkční organizmus je lidské tělo a když se mu doplní energie, tak se rychle oklepe a prostě jde dál. Jednou jsem měla moment, kdy jsem se podívala zezdola na jednu z hor, kterou jsme zrovna slezly a říkala jsem si, že to přece není možné. Hlava mi to nebrala, protože hora byla hodně strmá a cesta nebyla vidět - přesto to bylo realitou a já si zdaleka nesáhla na své "pomyslné dno ". V takových chvílích člověk uvažuje, jaké falešné domněnky mu někdy našeptává hlava a jaká je realita. 

Jinak - naší terminologii - Madeira pro mě byly takové trochu jiné TR-ka v přírodě. "Být pohodlně zde a vnímat" je nutnost, jinak tě terén vytrestá. Zkusila jsem si taky jak funguje záměr a protizáměr v praxi (ano, myšlenka typu "to mě přece nemůže unést" zapříčinila, že jsem byla jediná, se kterou se ta větev utrhla :-D). Byly tu i momenty předávání kontroly, kdy jsme se vzájemně musely jistit a v neposlední řadě šlo vše hladce, protože jsme všechny dobře věděly, jak důležité je si potvrzovat komunikaci.

Celkově jsem si na této dovolené hrozně odpočinula, protože asi od 3. dne jsem opravdu neřešila nic jiného, než 2 kroky před sebou, jestli mám hlad a jak se obléct do aktuálního počasí :). Moje spolulvýletnice byly naprosto skvělé a byly jsme na stejné vlně od 1. dne do posledního přes naši věkovou i povahovou různorodost.

6. Kam plánuješ cestovat příště a proč?

Vím, že holky organizují v dubnu Mallorcu, ale to mě vůbec neláká - za to jsme se v letadle bavily o Azorech a to už by smysl dávalo, tak uvidíme na kdy to zrealizujeme ;)