Hledaný výraz musí mít více jak 2 znaky.
Víme o tobě, že cestování je tvůj velký koníček. Co tě na tom nejvíce baví?
Cestuji za poznáním, novým vědomostmi, zážitky a hlavně vidím to o čem jsem slyšela a četla na vlastní oči. Obohacuji si život.
Loni v létě jsi navštívila Provence, jak se ti tam líbilo?
Musím se přiznat, že do Provence jsem jela mírně skeptická. Všude vidíme obrázky, kde je modré nebe, fialová levandulová pole, zlaté obilné lány, azurové moře, tmavě zelené borovicové lesy, vinná réva, sady jabloní a bílé skály. A to vše zalité sluncem. Předpokládala jsem, že tyto obrazy Francie jsou vyretušované, v nejlepším případě nafocené v pár dnech, kdy se počasí vydařilo. Mýlila jsem se. Provence je opravdu taková, jakou ji vidíme v prospektech. A to si k těm barvám, světlu, svěžímu mistrálu* a slunci musíte přidat ve venkovských oblastech úžasnou vůni. Jak se sluníčko opírá do trávy, vytahuje z ní vůni divokých bylinek. Cítíte voňavý tymián, šalvěj a divoce rostoucí levanduli.
Pokud se vypravíte do této oblasti, doporučuji si udělat čas, nalézt kousek plochy zarostlé trávou a jen být, vnímat slunce, teplo, vůni a zvuky. A jednu radu, nejkrásnější místa a výhledy jsou vždy v horských vesničkách u kostelíku, který bývá na nejvyšším místě.
Provence je tak jedna z neodolatelných oblastí Francie, která se rozkládá na jihovýchodě země. Z geografického hlediska se táhne od sněhem pokrytých vrcholků jižních Alp až k rovinám Camargue a pobřeží Středozemního moře. Nalezneme zde jak výše zmíněné horské vesničky, levandulová pole, tak starobylá města, vynikající víno, úchvatné pláže, historii a umění na každém kroku.
Vždyť provensálská krajina a světlo inspirovaly mnoho známých malířů. Tím umělcem, kterého místní krajina ovlivnila nejvíce a který zde strávil nejplodnější léta, byl holandský malíř Vincent van Gogh. Ten se v roce 1888 usadil v provensálském Arles a během dvou let tu namaloval více než sto padesát obrazů. Jeho stopy naleznete na mnoha místech této krajiny.
Jednou z vesnic, které jsem navštívila bylo Gordes, tyčící se vysoko nad okolím a nabízející krásný výhled. Možná vám bude připadat, že už jste ji někde viděli, natáčelo se tu totiž několik známých filmů, např. pro mne nepříliš povedenou, ale herecky velmi dobře obsazenou komedii Dobrý ročník. Kvůli čemu by jsem film doporučila, je krásně nasnímaná krajina a vynikající hudba.
Nadto pár kilometrů od Gordes se nalézá opatství Abbaye de Sénanque, jehož fotografie s levandulovými poli nechybí v žádné publikaci o Provence.
Krásnou vesnicí je rovněž Les Baux-de-Provence, kterou ve středověku obýval lupičský šlechtický rod, v jehož rodokmenu se prý nacházel i jeden ze tří svatých králů, Baltazar. A v místním bývalém kamenolomu se tu navíc koná dech beroucí představení "Carrières de Lumières", promítání obrazů známých malířů na vysoké stěny kamenolomu. Měla jsem to štěstí, že v době mé návštěvy jsem za doprovodu úžasné hudby mohla vstoupit do světa nespoutané představivosti tří malířů z šestnáctého století Bosche, Brueghela a Arcimbolda.
http://carrieres-lumieres.com/en/fantastic-and-wonderful-world-bosch-brueghel-and-arcimboldo-0
Provence je oblastí, ve které najdete jedny z nejproslulejších antických i středověkých památek v Evropě. Římané tu ponechali svoji výraznou stopu se svými amfiteátry, arénami (některé římské arény jsou funkční dodnes a diváci do nich míří sledovat býčí zápasy, koncerty a divadlo) a Avignon byl ve středověku bohatým sídlem papežů. V místním papežském paláci se můžete zpestřit hledáním české stopy. Náš otec vlasti Karel IV. byl blízkým přítelem papeže Klementa VI. a při prohlídce paláce tu můžete objevit jeho sochu a bustu. I já jsem je viděla a pokud se vypravíte do Avignonu, dejte mi vědět, zda jste nejvýznamnějšího vladaře naší země poznali.
Na co ještě nesmím zapomenout? Určitě na místní trhy. Co může být příjemnějšího, než se společně s místními procházet mezi ovocem, zeleninou, sýry, vynikajícími salámy, kořením, mořskými plody, květinami a jiným místním zbožím a vnímat všechny vůně, barvy a zvuky, které francouzský trh nabízí?
A abyste se cítili jako správní Provensálci, dejte si po nákupech a procházce po tržišti kávu, croissant nebo jiný sladký zázrak v některé z místních pekáren a cukráren, případně víno na zahrádce restaurací a bister, kterých je tu nepočítaně.
Stejně tak, jako si Provence oblíbili malíři, inspirovala také mnohé spisovatele. Určitě je vám důvěrně známý příběh Edmonda Dantese a krásné Mercedes. Hrabě Monte Christo Alexandra Dumase se řadí mezi světovou literární klasiku. Do pevnost If, odkud se Edmondu Dantesovi za pomocí abbého podařilo uprchnout se můžete vypravit lodí z marseillského přístavu. Věděli jste, že jedním ze skutečných vězňů na ostrově If byl prý i tajemný muž se železnou maskou?
Samotné Marseille je nejvýznamnější francouzský obchodní přístav s 1,5 milionem obyvatel, který oblévá Středozemní moře. Z toho také kolem roku 600 p. s . l. připluli iónští kolonisté z maloasijského přístavu Fókaia, kteří založili toto nejstarší město Francie, kde se spojuje náš starý a černý kontinent. Okamžitě na mě silně zapůsobila středomořská atmosféra, žhavé slunce, otevřená tržiště s čerstvými potravinami, kořením či voňavými mýdly, pouliční ruch s neustálým štěbetáním místních i turistů. Je zde velmi vysoké procento muslimských obyvatel, které vám může snadno připomenout právě Afriku. A ačkoliv se o Marseille kvůli vysoké kriminalitě dlouho mluvilo jako o francouzském Chicagu, špinavém a nebezpečném městě, dnes po veliké finanční injekci se již není čeho obávat. Francouzi ukázali, že pokud se cíleně použije obrovské množství peněz do nových bytů, zlepšení infrastruktury a podpory zaměstnanosti, je možné zlepšit jak sociální tak i bezpečnostní situaci. Problémy sice zůstávají, například v zcela muslimské části města jsem se rozhodně necítila pohodlně, ale nejsou tak vyhrocené. Město nyní je krásná směs historie a moderny, jak je nejvíce vidět v přístavní oblasti.
V Provensálské krajině můžete také obdivovat její ojedinělou faunu. Jste-li milovníci zvířat, navštivte oblast Camargue. Kromě toho, je to kraj romů, kde se zde každoročně koná jedna z největších romských poutí na světě uctívající snědou panenku Marii, je to také kraj bílých polodivokých koní, plameňáků růžových a také býků, na které dohlížejí místní populární kovbojové, kterým se tu říká gardians. Já jsem navštívila ornitologický park, kde budete žasnout nad elegancí plameňáků, kterých zde přebývají stovky a spoustou ryb v místních mělkých rybnících.
A pozor, tento kraj je také plný políček s velmi kvalitní rýží. Kdo se nedostal na rýžová pole v Asii, může si jich dosyta užít v Provence. Je to jediná oblast pěstování rýže ve Francii a jedna z mála v Evropě. Typická rýže z Camargue je rýže červená a nyní k ní přibyla také černá. Sklízí se až při úplném dozrání, potom je sušena středomořským sluncem a mistrálem.
Mohla by jsem o Provence psát ještě mnoho dalšího, ale to bychom asi neměli tento časopis o ničem jiném. A poslední rada, Provence si užijete i pokud ji navštívíte sami, ale se správným partnerem na cesty je to opravdu báječná dovolená.
Ochutnala jsi nějaké místní speciality?
Samozřejmě. Francie je snad tou největší gurmánskou velmocí a každý její region má vlastní speciality. Výborné jsou zdejší salámy, sýry, marmelády, zmrzliny (patří k nim například levandulová nebo fialková) a vynikající vína. A na co nesmím zapomenout jsou vynikající bagety, quiche a slané koláče. Dobré bylo úplně vše.
Mezi to nejlepší co jsem ochutnala patří Les Moules et Frites (Mušle a hranolky). Je to velmi oblíbené jídlo v Provence a uvidíte ho ve spoustě restaurací. Jedná se o dušené černé mušle, servírované se v černých kastrůlcích. Původně se servírovali jen s bagetou, v poslední době k nim navíc přidávají hranolky. V restauraci, kterou jsem navštívila byly hranolky domácí. Já jsem si škeble vybrala s výbornou česnekovou omáčkou či majonézou Aïoli. Omáčka obsahuje česnek, olivový olej, citrónovou šťávu a vaječné žloutky.
A nesmím zapomenout na Salade Niçoise. Salát pocházející z města Nice, který se rozšířil nejen do celé Provence. Ochutnala jsem jeho původní verzi obsahující vařená vajíčka, olivy, rajčata a ančovičky.
Prozradíš nám, kam se chystáš letos? Proč zrovna tato destinace?
Letos se chystám do Portugalska. Portugalsko je malá země, rozlohou jen o něco málo větší než Česká republika, ale kdysi bývalo středobodem světové koloniální říše a obchodu, odkud na své zámořské výpravy vyráželi slavní mořeplavci do Asie či Afriky. Země je tak plná velké historie, vynikající kuchyně okořeněné exotikou a prý tam jsou příjemní lidé. Samotné hlavní město Lisabonu je na samém okraji Evropy. Atlantský oceán je na dosah.
Moc se těším jak budu poznávat Lisabon a nesmím zapomenout na moře, Portugalsko má prý ty nejkrásnější pláže.
Chci to vše vidět, cítit a slyšet.
* Mistrál je vítr, který se vyskytuje převážně v létě a v zimě, kdy je velmi chladný. Provází ho slunečné a stálé počasí. Vane pouze při pobřeží, do výšky zhruba 300 m. Jeho rychlost dosahuje až 90km/h. Silně vanoucí vítr ze severu a severozápadu od Centrálního masivu (pohoří Cevenny) a Alp.
