Dovolená ve Francii - rozhovor s naší šéfkou financí Milenou

1) Mili, kde jsi letos strávila svoji dovolenou a proč sis vybrala zrovna tuhle destinaci?

Letos jsem byla ve Francii. Je to jedna z mých oblíbených zemí, navštívila jsem ji podruhé. První návštěva byla v Provence, což je je jedním z turisticky nejatraktivnějších francouzských regionů. Nyní jsem se rozhodla zažít jinou část Francie, turisty příliš nenavštěvovanou. Bylo to severní Katalánsko, území, které postoupilo Španělsko Francii Pyrenejským mírem v roce 1659 a nyní patří departementu Východní Pyreneje. Nejlevnější a nejkratší cesta je flixbusem do Vídně, letadlem do Barcelony a pak znovu busem do dané části Francie. Sehnali jsme bydlení nedaleko moře. Jela jsem jen s malým batůžkem, bez zátěže. 

Katalánsko je vklíněné mezi Španělsko a Francii. Ve středověku bylo mocným, bohatým a vyspělým státem, základna křesťanských válečníků, kteří bojovali proti Maurům. Místní králové ovládali velkou část Středomoří, včetně jižní Itálie a středního Řecka. 

Francouzská část je země na úpatí Pyrenejí, hornatá, drsná, větrná, kde žijí tvrdě pracující lidé v malých městech a vesnicích. Hlavní činností je zemědělství, z hor tečou vodní kanály do nížiny, kde pěstují víno a ovoce. V době mé návštěvy byla sklizeň broskví, meruněk, nektarinek,

Narozdíl od bohatých částí Francie tu nemají čas na stávky, na problémy s migranty a s mládeží bez cíle. Byla jsem tam v době, kdy probíhaly v jiných částech země demonstrace, vypalovaly se školy, zde ale nikdo nic takového neřešil. Je to tu jak ve Francii před lety, bez současných neduhů země. 

2) Co se ti zde líbilo nejvíce a proč? 

Původně jsem chtěla mít klidný pobyt u moře s dvěma, třema výlety. Nakonec to bylo přesně obráceně. Ráno jsme vyrazili v 8,30, zpět tak na šestou, sedmou, následovalo koupání v moři, večeře a pak jsem padla do postele. Bylo toho tolik k vidění, navštívení. 

Koupala jsem v ledovém horském vodopádu, plavala v soutěskách, ochutnávala víno, sýry a šťavnaté ovoce. Absolvovala jsem i trek podél pobřeží, kde pálilo slunko a lezla jsem jak kamzík nad útesy. Naštěstí byli cestou tři maličké zátoky, kde jsme se osvěžili. Sice se nejedná o žádná velká převýšení, ale v horku dá každých pár desítek výškových metrů pořádně zabrat. Zvláště, když člověk pořád stoupá nahoru a dolů a všechnu vodu si nese na zádech. Cíl byl krásný maják s výhledem.

Navštívili jsme vinařský kraj Corbiéres, kde jsme se zastavili na malém panství, prošli vinice a sám pan majitel nám nechal ochutnat to nejlepší ze sklizně. 

Pak návštěva Peyrepertuse, což je nejrozsáhlejší a nejzachovalejší hrad z Katarských hradů nacházející se ve výšce 800 metrů nad mořem. Než jsme se podívali na všechna zákoutí zříceniny, uběhlo několik hodin. Výhled na okolí byl fantastický!

Kataři byli trochu podobní našim adamitům a husitům. Ve 11. až 13. století se v oblasti velmi rozšířila křesťanská sekta katarů. Kataři vytvořili vlastní organizaci nezávislou na strukturách římské církve, své vlastní obřady, učení a cíle. Od počátku byli římskou církví vnímáni jako nebezpeční heretici a právě za účelem potlačení katarství vznikla ve 30. letech 13. století papežská inkvizice. V roce 1208 proti nim byla vyhlášena křížová výprava, která zahájila dlouhá desetiletí válek a dobývání. Většina členů byla pobita a upálena. Podle pověstí se tvrdí, že se zde možná nachází svatý grál (ať je to cokoli, pohár nebo Ježíšovo potomstvo s královskou krví), který do Francie přivezla Máří Magdalena po svém útěku z Palestiny po Ježíšově smrti. Jeho ochranu měli na starosti templáři a pak na konci 12. století kataři. Téma bylo použito v knize a filmu Dana Browna Šifra mistra Leonarda. I mistr Leonard byl prý stoupencem katarů. 

Fajn je to spojit s prohlídkou typické francouzské kamenné vesničky Cucugnan se starým větrným mlýnem, kde je pekárna s nejlepším chlebem v kraji.

A nechci Vás ochudit o hory. Níže je pohled na část Pyrenejí z výstupu na Canigou, v katalánštině Canigó, je to s nadmořskou výškou 2 785 metrů jeden z hlavních vrcholů Východních Pyrenejí. Je to cca 50 km od moře. Pro porovnání, naše Sněžka je ve výšce 1603 metrů nad mořem. Úplný prcek.  

Pak ještě stojí za návštěvu nejzachovalejší opevněné město v Evropě Carcassonne, dále město Perpignanu kde se nachází Palác mallorských králů, odkud vládli v 13. a 14. století. Mallorské království se skládalo z pevninského Roussillonu a Baleárských ostrovů. 

A nakonec nesmím zapomenout na poslední den, kdy jsme přejeli do Španělska a zastavili se v klášteře MONTSERRAT. Klášter vysoko v horách je po staletí útočištěm benediktinských mnichů, kteří zde opatrují zázračnou sošku Černé Madony Montserratské ležící ve velmi zvláštním skalnatém pohoří u Barcelony. Jde o jedno z nejposvátnějších míst Katalánska, zasvěcené Panně Marii Montserratské. Je to výjimečné a působivé místo, zde je ale nutné počítat s velkým množstvím turistů a poutníků z celého světa.

3) Jela bys tam na dovolenou znovu a proč? 

V nejbližší době ne, poznala jsem tu část Francie důkladně. Jsou i jiná místa, kde jsem nebyla. 

4) Doporučila bys na dovču, výlet tuto zemi? 

Rozhodně. Pro milovníky klidnější dovolené ale doporučuji Provence, je líbivější, jemnější. 

5) Máš nějaký cestovatelský sen, kam by ses chtěla podívat? 

Vždy jsem chtěla navštívit Petrohrad v zimě a jet Transsibiřskou magistrálou. Je to nejdelší železniční trať na světě, hlavní dopravní tepna Ruska, probíhající v délce 9 288 km z Moskvy do Vladivostoku. Vzhledem k situaci si asi ještě dlouho počkám. Tak mi bude stačit Lisabon a Řím :-)